Po šesti letech v královéhradeckém týmu Elkov-Kasper dává Michael Kukrle sbohem závodění v Česku a míří o patro výš. Po své životní sezóně podepsal roční smlouvu s pro-kontinentálním týmem Gazprom Rus-Velo, kde se stane kolegou krajana Mathiase Vacka.

Co pro vás tenhle přestup znamená?

Splnění snu, další krok v mojí kariéře. Věděl jsem, že jestli se chci posunout, je potřeba se dostat ven, protože mi bude sedmadvacet. Jsem za tu šanci moc rád, protože se dostanu na řadu skvělých závodů a program bude daleko lepší.

Je reálné, že se váš tým dostane i na některou Grand Tour?

Netuším. Letos tam nebyli. Pro ruský tým je to samozřejmě těžší, protože z dvojek většinou dostávají divoké karty domácí týmy. Ale už jeli dvakrát Giro a myslím, že šance je. Otázka je, jak to vlastně dopadne ve WorldTour, protože třeba Qhubeka má finanční problémy a zatím nemá licenci. Uvidíme. Ale i tak by měl být ten program skvělý.

Hovořil jste o týmu s Romanem Kreuzigerem i Mathiasem Vackem, kteří tam letos jezdili?

Trochu jsme se bavili na závodech. Zhruba vím, do čeho jdu. Na mistrovství Evropy jsem se potkal i se sportovním ředitelem týmu Sedounem. Vím, že se mění materiál, z Colnaga se přechází na Look. Díval jsem se na sestavu, která by měla být víc mezinárodní. Je tam 9 Rusů, 7 Italů, dva Češi, Španěl, Kostaričan a Nor. Tak doufám, že tam dobře zapadnu.

Jaká bude první akce s novým týmem?

Od 14. do 19. listopadu máme seznamovací kemp u Lago di Garda v Itálii, kde má tým základnu. A od 3. do 21. prosince pojedeme na první soustředění do španělského Calpe. Dokonce do stejného hotelu, kam jsme jezdili s Elkovem. Kluci tam ve stejném termínu budou taky, tak se budeme potkávat.

Jak vlastně probíhala jednání o přestupu?

Řešil to můj manažer, Holanďan žijící v Itálii. Bez něj by to bylo těžké. Sice jsem nějaké výsledky zajel, ale zas jsem nevyhrával jeden závod za druhým. A člověk nemá kontakty na lidi, kteří v týmech o podpisu nových závodníků rozhodují. Myslím, že docela důležitou roli hrálo moje vystoupení na olympiádě, po Sazka Tour jsem dostal nabídku a podepsal jsem roční smlouvu s opcí na další rok.

Bylo ve hře více nabídek?

Asi tři týmy se ozvaly, něco i z WorldTour. Ale bylo to spíš tak, že se na mě mrknou… Gazprom dal nabídku první a pak už jsem nechtěl vyčkávat. Je to pro mě postup výš a dal jsem přednost jistotě. Jsem opravdu moc rád, že ten přestup vyšel a teď budu dělat všechno pro to, abych do nového týmu co nejlíp zapadl a přidal i nějaké výsledky.

Polepšíte si finančně hodně?

Manažer mi už před jednáním řekl, co bychom asi mohli požadovat, oni mi zhruba tu částku nabídli a já s tím byl spokojen. Je to třeba dvojnásobek toho, co jsem měl tady, možná o trošku víc. Ale pro mě nebyly peníze až tak důležité, spíš jsem se chtěl dostat výš, abych měl šanci na lepší závody. To byla priorita. Když tu šanci chytím za pačesy, může se mi třeba otevřít cesta ještě dál.

Máte za sebou zatím životní sezónu?

Asi ano. Vyhrál jsem mistrák, vyšla mi olympiáda i Evropa. Dá se říct, že jsem formu držel skoro celou sezónu. A na olympiádu se mi to podařilo ještě vyladit. Až na Okolo Slovenska jsem se nachladil, marodil jsem. Doufal jsem, že se to zlepší do mistrovství světa, ale už jsem se do toho úplně nedostal. To mě mrzelo, chtěl jsem tam zajet co nejlíp. Ale i tak můžu ten rok hodnotit dobře.

Jak budete vzpomínat na Elkov Kasper?

Prožil jsem tam krásných šest let a všem za to moc děkuju. Ať už panu Vávrovi, Otovi Fialovi i kolegům z týmu. Hodně jsem se toho v Hradci naučil, jako závodník jsem určitě vyzrál. A mám radost, že jsme se každý rok jako tým zlepšovali a dokázali jsme se prosadit i na mezinárodní scéně.

Foto: Jan Brychta

Autor článku: Jan Krůta

Související

Doporučené