Historie

Jsme nejstarší český sportovní svaz

Které datum považovat za okamžik vzniku klubu či jakékoliv jiné organizace? Ošemetná otázka. Své by o tom mohla vyprávět nejedna organizace, nejen sportovní. Ostatně i cyklisté si ještě před pár desítkami let vjížděli do vlasů kvůli tomu, zda ČÚJV, jak zněla zkratka jejich organizace, vznikla roku 1883 nebo 1884. Schůze, na níž se čtyři kluby na založení dohodly, se konala v polovině listopadu 1883. Ale místodržitelství Království českého úředně schválilo stanovy 15. března 1884 a první valná hromada se uskutečnila v Praze v Brejškově restauraci ve Spálené ulici dokonce až 27. dubna 1884. Obvykle se považuje za datum vzniku organizace den, kdy příslušný úředník vlepil na předložený dokument razítko, nebo ustavující valná hromada. Jenomže právě na ní se cyklisté v Brejškově restauraci dohodli, že za datum vzniku ČÚJV budou považovat listopad 1883. 

Šli vlastně stejnou cestou jako před nimi zakladatelé ČKV. Dá se tedy říci, že se pomalu blížíme ke 140 výroční vzniku České ústřední jednoty velocipedistů, předchůdce Českého svazu cyklistiky a nejstarší sportovní organizace v našich zemích. Cyklisté přeběhli všechny sporty včetně těch největších jako fotbal a nejstarších jako atletiku, veslování či šerm.

A naše cyklistika se kromě toho může chlubit hodně dlouhým výčtem úspěchů.

Medailí získala nespočet, ale stejně zdatně si vede i na poli organizátorském. Praha a Brno přivítaly světový šampionát na silnici a dráze, Praha, Mladá Boleslav a Tábor zase mistrovství světa v cyklokrosu, Nové Město na Moravě šampionát bikerů a pořádáme světové šampionáty v sálové cyklistice i významné podniky v BMX, zapomenout nejde ani Závod míru, na nějž můžeme být velmi hrdí.

K největším úspěchům patří pochopitelně medaile olympijské, kterých naši jezdci vybojovali osm, přičemž Jiří Daler (stíhací závod na 4 km), Anton Tkáč (sprint) a Jaroslav Kulhavý (cross country) stáli na stupni nejvyšším. Neuvěřitelných je dvacet titulů mistrů světa v kolové Jana a Jindřicha PospíšilovýchNelze nezmínit Jiřího Ježka, držitele 6 zlatých paralympijských medailí, který je dodnes historicky nejúspěšnějším paralympijským cyklistou všech dob.

Ze světových šampionátů již naši cyklisté přivezli 79 zlatých medailí (nepočítaje v to z mládežnických mistrovství) a mnohem více stříbrných a bronzových. 

Největší úspěchy v časové řadě

1901 Berlín: Rudolf Vejtruba vybojoval stříbro na dráhovém MS ve sprintu

Miloslav Loos je držitel medaile z olympijských her v Berlíně, která však v žádných statistikách nefiguruje. V závěru silničního závodu na 100 km v posledním kilometru Loos unikl s Francouzi Cherpentierem a Lapébiem a bojovali na klopené dráze o stupně vítězů. Zezadu se však přihnal Ital Favalli a českého jezdce srazil, takže Loos nebyl klasifikován. Dodatečně obdržel bronzovou medaili, protože už byl v ochranné zóně.

V roce 1946 skončil Emmanuel Krejčů druhý na Závodu míru

V roce 1949 již Jan Veselý Závod míru vyhrál

V roce 1948 získala dvojice Bohumil Daneš a František Sedláček v Praze první českou zlatou medaili v kolové

Na OH v Melbourne (1956) získal Ladislav Fouček stříbro na pevném kilometru a spolu s Václavem Machkem stejný kov na tandemu.

Na OH v Tokiu (1964) Jiří Daler vybojoval zlato ve stíhačce jednotlivců

První české zlato v krasojízdě v roce 1960 v Mülhausenu Anna Matoušková

V roce 1965 v Praze začala zlatá žeň Jana a Jindřicha Pospíšilových v kolové

Na OH v Montrealu (1976) získala zlato Anton Tkáč ve sprintu

Na MS 1972 v Praze vybojovala Miloš Fišera první českou cyklokrosovou medaili, když skončil druhý

Na MS v Colorado Springs (1986) vybojovali Pavel Soukup, Svatopluk Buchta, Theodor Černý a Aleš Trčka zlato ve stíhacím závodu družstev

V Bassano del Grappa (1985) získal Martin Penc zlato v bodovacím závodu

V roce 1982 v Lanarvily získal Miloš Fišera první české zlato na MS v cyklokrosu

Své dvacáté zlato na MS vybojovali bratři Jan a Jindřich Pospíšilové v Ludvigshavenu v kolové

Na MS 1991 v Gietenu získal Radomír Šimůnek st. první české profesionální zlato v cyklokrosu

Na MS 1993 v Oslu vybojoval Lubor Tesař dosud jedinou českou individuální medaili, když skončil třetí

V roce 1994 vybojoval Ján Svorada pro české barvy první etapové vítězství na Tour de France

Na dráhovém MS 2002 v Ballerupu vyhrála zlato Lada Kozlíková ve scratchi

Na MS 2007 na dráze v Palma de Mallorca vyhrál Alois Kaňkovský zlato v omnium

Na MS 2009 v Hoogerheide vybojoval Zdeněk Štybar své první zlato ze tří v cyklokrosu

Na OH v Londýně (2012) vybojoval Jaroslav Kulhavý zlato v cross country, o čtyři roky později v Rio de Janeiro skončil druhý

Na MS 2013 získala Jarmila Machačová zlato v bodovacím závodu

V roce 2013 dojel Roman Kreuziger celkově pátý na Tour de France a dva roky předtím skončil na stejném místě na Giro d´Italia