Vloni ještě coby juniorka zazářila Štěpánka Dubcová (18) na mistrovství Evropy v Belgii, když v silničním závodě vybojovala nečekaný bronz. Přesto po sezoně zvažovala kvůli studiu nečekaný konec kariéry. Ten si nakonec rozmyslela a zaznamenala výrazný kariérní posun, když podepsala smlouvu v nově vzniklém ženském týmu VIF Cycling, kde bude závodit s ženskou elitou.

Za sebou už dokonce má první závod v novém dresu, když na Umag Classic Ladies v Chorvatsku skončila ve spurtu jedenáctá a byla nejlepší Češkou.

Co pro vás přestup do ryze ženského týmu znamená?

Určitě je to velký skok, protože jdu do vyšší ligy. Ale už minulý rok jsem zkusila velké ženské závody jako Gracia nebo Tour de Feminin, tak ta adaptace snad bude trochu snazší. Je to pro mě velká výzva a velké plus, protože v minulém týmu jsme byly dvě nebo tři holky a tady jsem jen v ženském týmu.

Berete to tak, že se prvním rokem budete na velkých mezinárodních závodech v elitní kategorii hlavně učit?

Určitě, to je jisté. Ale myslím, že na některých závodech dostanu šanci a mohla bych prodat, co už umím. Ráda bych se taky někde ukázala.

Na Evropě jste získala bronz ve spurtu, takže je to vaše největší deviza? Co je ještě vaší silnou stránkou?

Myslím že právě ten spurt, ale uvidíme, jak to půjde letos. Ženský peloton je zas o něčem jiném než ten juniorský, klidně to můžu i někomu rozjíždět. Kromě toho se umím i docela slušně pohybovat v balíku.

Tu rychlost už máte v sobě od mládí nebo se to tak postupně vyprofilovalo?

Já o tom ani pořádně nevěděla do té Evropy 😊. Myslela jsem si, že umím spíš kopce. Ale jsem teprve na začátku, musím se hodně věcí učit. Když na sobě budu pracovat, můžu se posouvat dál.

Jaké si dáváte cíle v sezoně? Co je pro vás vrchol ať už na týmové nebo reprezentační úrovni?

Prestižně beru každý závod, chci být úspěšná a taky co nejvíc pomoci týmu. V reprezentaci bych se ráda probojovala třeba na Evropu a kdyby to vyšlo znovu na medaili, určitě se nebudu zlobit.

Můžete popsat svou dosavadní kariéru? Kdy jste začala s cyklistikou?

První závody jsem jela v roce 2012 na biku. Od té doby jezdila hlavně horská kola, i nějaké České poháry. Ale postupem času jsem zjistila, že biky bez silnice nejdou, že je potřeba najíždět kilometry. No a na konec jsem na silnici úplně přesedlala. Celou dobu jsem jezdila v týmu z Nového Jičína Forman Cinelli.

Po úspěšné minulé sezoně jste nečekaně oznámila, že s cyklistikou končíte kvůli studiu. Byl to jediný důvod?

Po dvanácti letech mě to všechno nějak dohnalo. Závody jsou často stresové, čeká mě teď maturita, přijímačky na vysokou. Škola je pro mě důležitá. Když udělám jen gymnázium, nebude ze mě nic. Proto bych chtěla pokračovat ve studiu dál: buď fyzioterapii nebo ještě vyšší ligu zubařinu. Nevím, kam se dostanu, jak to půjde skloubit s cyklistikou. Ale věřím, že to zvládnu.

Proč jste nakonec své rozhodnutí o konci kariéry přehodnotila?

Nabídka od VIF Cycling Teamu byla hodně zajímavá. Asi měsíc jsem nad ní přemýšlela, skoro jsem z toho nemohla spát. Nakonec jsem si řekla, že když přišla taková nabídka, nemůžu toho nechat.

Foto: Filip Bezděk

Autor článku: Jan Krůta

Související

Doporučené