Sálovka

Adam a Horák před finále SP v kolové: Bylo by skvělé získat doma medaili

Adam a Horák před finále SP v kolové: Bylo by skvělé získat doma medaili

Radek Adam a Tomáš Horák jsou aktuálně nejlepším českým párem v kolové. Letos vyhráli jako nejmladší tým v historii extraligu a vybojovali si účast na mistrovství světa v Glasgow, kde skončili čtvrtí. Teď je čeká poslední velká akce sezony, sobotní finále Světového poháru na domácí půdě ve Zlíně.

Oba se k tomu hodně upínají, protože tak důležitý turnaj před domácími fanoušky ještě zástupci Sokola Zlín Prštné nehráli. „Je to pro nás velký svátek. Nic moc většího si doma asi nezahrajeme a chceme se ukázat v tom nejlepší světle,“ shodují se oba čeští reprezentanti.

Je finále Světového poháru doma něco víc?

Radek Adam: Určitě ano. Během celého roku jsme odehráli spoustu kvalitních turnajů, ale ani na jednom z nich jsme neměli takovou podporu, jaká bude tady. Moc se na to těším.

Tomáš Horák: Před startem sezony jsme si ani ve snu nepomysleli, že bychom mohli dosáhnout takových úspěchů. Jde o obrovskou výzvu. Finále Světového poháru v kolové se bude ve Zlíně hrát po třinácti letech. Budeme hrát doma, takže je jasné, že jsme se oba moc těšili.

Budete mít i dvojnásobnou motivaci?

RA: Rozhodně, ale stejně tak jsme měli i dvojnásobnou zodpovědnost v přípravě. Člověk se chce doma ukázat v nejlepším světle a potěšit fanoušky co nejlepším výsledkem.

TH: Určitě. Ještě nikdy jsme s Radkem nehráli takhle velký turnaj před domácím publikem. Jsem zvědavý, jak vše zapůsobí. Možná nás bude trošku svazovat, že jsme před vlastními příznivci. Ale dost možná získáme z domácího publika extra energii.

Kolik známých vám přijde fandit?

RA: Celá rodina, spousta kamarádů. Čekáme opravdu silnou podporu a budeme si to užívat. A třeba trošku pomůžeme k větší propagaci kolové, která už zase není tak populární, jako byla za éry bratrů Pospíšilových.

TH: Zájem o vstupenky z nejbližšího okolí byl skutečně velký. Z mojí strany, i ze strany Radka. Bereme finálový turnaj před domácím publikem i jako velkou šanci dostat kolovou do širšího okruhu fanoušků. 

Je pro českou kolovou dobré, že se akce takového formátu po letech u nás koná?

RA: Rozhodně. Určitě tu bude perfektní organizace, skvělá kulisa a přispěje to i k té propagaci našeho sportu. Přijedou se podívat i oba bratři Pospíšilové, což je obrovské lákadlo pro spoustu lidí, kteří si je pamatují ještě z dob, kdy se skoro všechny jejich zápasy vysílaly živě v televizi a sbírali jeden titul za druhým. Určitě je naším cílem dostat kolovou i do podvědomí mladší generace.

TH: Jednotlivá Světového kola poháru se v Česku nehrála hodně dlouho, finále je tady po třinácti letech. Jde o unikátní záležitost, která určitě našemu sportu prospěje.

Jaké máte ve Zlíně ambice?

RA: Pro nás je ten turnaj doma v první řadě odměnou za skvělou sezonu, která předčila naše očekávání. Bude tu osm nejlepších týmů světa, plus Japonsko jako nejlepší tým Asie a další naše dvojice díky tomu, že jsme pořadatelská země. Samozřejmě chceme co nejvýš, ale bude to těžké, protože ve skupině máme i dva silné německé týmy: úřadující mistry světa a pak mistry světa z let 2017 a 2021. V utkání s nimi se asi bude lámat chleba, kdo postoupí do semifinále. Sníme o medaili, bylo by to hezké i kvůli fanouškům.

TH: Věříme, že nám domácí publikum dodá extra energii, která nám pomůže k výjimečnému výsledku. Naše sezona se vyvíjela až nepředvídatelně. Měli jsme určité ambice. A mnohonásobně jsme je překročili. Takže doma budeme hrát zcela uvolnění. Ale určitě do toho nepůjdeme nějak lehkovážně. Nechceme promarnit příležitost, když už jsme došli tak daleko.

Jaká vlastně byla sezona 2023 z pohledu dvojice Radek Adam, Tomáš Horák?

RA: Fantastická, nad očekávání. Minulý rok jsme postoupili do extraligy a vstupovali jsme do soutěže s tím, že se jako nováček chceme hlavně udržet. Od prvního turnaje, který mám moc nevyšel, jsme se zlepšovali a podařilo se nám získat titul. Díky tomu jsme se kvalifikovali na mistrovství světa a tím se nám splnil další sen, protože reprezentovat republiku na takové akci je vrchol. Zlepšovali jsme se i ve Světovém poháru. Teď nás čeká poslední vrchol a bylo by hezké tu neskutečnou sezonu nějak stylově zakončit.

TH: Sezona je mimořádně úspěšná. Už jen vítězství v extralize bylo fantastické. Účast na mistrovství světa byla obrovským bonusem. Když jsme přidali stříbro z turnaje svěťáku v Německu, bylo to jako sen. A místenka ve finále… Vždyť my jsme neměli ani hrát všechny turnaje Světového poháru. Ale pořád je co zlepšovat. Doufáme, že po víkendovém turnaji ve Zlíně bude důvod k ještě větší radosti.

Kolovou má velká část národa spojenou s legendárními bratry Pospíšilovými. Můžete být jednou ve sbírání velkých medailí jejich nástupci?

RA: Párkrát už jsem to někde zaslechl, ale jestli to tak bude… Dokázat něco takového, co se povedlo jim, je podle mě dnes skoro nemožné pro nikoho v našem sportu. Konkurence je obrovská, špička vyrovnaná. Ale věřím, že nám medaile začnou cinkat a budeme jich vozit víc, než se české kolové podařilo v posledních deseti letech. 

TH: Poslední dobou s ohledem na naše výsledky už se lidé tolik nediví, že se v Česku hraje kolová. Starší generace si kolovou spojuje zejména s úspěchy bratrů Pospíšilových. A mladší generace zase ten sport nezná. Ale povědomí o kolové se zlepšuje, jak se nám daří i na mezinárodní scéně a s tím roste určitá pozornost. Každopádně jakékoliv srovnání není na místě. Nemůžeme se s nimi rovnat. Ale chceme pro českou kolovou vozit medaile z mistrovství světa i Světových pohárů, aby lidé věděli, že se tady kolová pořád hraje.

Dá se v našich podmínkách kolovou uživit nebo normálně chodíte do zaměstnání?

RA: V tuto chvíli se kolovou život nedá, ale uvidíme, co přinese budoucnost. Já pracuji na živnost jako klempíř-pokrývač. Výhodou je, že si mohu práci zorganizovat, jak potřebuji. Takže když je příprava na nějakou velkou akci a potřebujeme trénovat více, dokážu si to zařídit.

TH: Trénujeme až večer, když je Radek po práci a já mám za sebou studijní povinnosti na vysoké škole Tomáše Bati. Třikrát týdně jsme na kole tři hodiny. Dvakrát v týdnu je plavání, dvakrát v týdnu běhání, nějaká posilovna. Celkem jde tak o třináct hodin tréninku týdně. Přestože to je vždy až po splnění povinností, našli jsme si systém.

AUTOR: Jan Krůta a Radek Malina

Autor článku: Admin