Daniel Turek: Virtuální závody jsou dobrý trénink i zábava
V loňském roce získal Daniel Turek titul historicky prvního mistra republiky ve virtuálních závodech a chce se o něj porvat i letos. Závody e-cyklistiky na trenažerech bere cyklista rakouského týmu Felbermayr-Simplon Wels jako dobrou variantu přípravy v tomto období a také jako příjemné zpestření tréninku venku. Plánuje se zúčastnit i nadcházejících závodů Visegrad 4 eCUP 2022, jejichž seriál začne již v úterý 11. ledna.
Dane, jak vlastně virtuální závody vnímáte?
V tomhle období, kdy je venku často špatné počasí, je to varianta tréninku. Můžu si vybrat kopcovitou etapu, rovinu, podle toho, co potřebuju trénovat. Navíc můžu na dálku i s někým poměřit síly, takže v podstatě hrajeme počítačovou hru a na závěr si spolu střihneme spurta 😊
Mají virtuální závody budoucnost?
Určitě ano. Mě třeba moderní technologie vždycky zajímaly a je vidět, že to oslovuje stále více lidí. Zvažuji, že při nějakém svém závodě udělám pro fanoušky i nějaký stream třeba na youtube.
Trénuje se vám na tom dobře?
Beru to jako adekvátní tréninkovou jednotku. Hlavně pro silničáře je to dobrý trénink, pro krosaře a dráhaře až tolik ne. Skvělé je to v tom, že během deseti minut můžu závodit. Dneska už vím, jaká doba je nejvhodnější, kdy je tam nejvíc lidí. Třeba šestá večer je ideální. Evropani už jsou doma, Američani mají poledne, jsou tam nejnabitější startovní listiny. Když trénuju v domácích podmínkách a venku napadne pět centimetrů sněhu, tak radši jedu virtuální závod na trenažeru.
Potkal jste se třeba už v takovém závodě s nějakým kolegou z profipelotonu?
Jednou s Pozzovivem, ale vím, že některé ty závody jezdí dost profíků. Dneska už jsou i týmy, které se virtuálním závodům věnují, mají na to sponzory. A u nás to má taky stále větší popularitu. Česko-slovenská komunita je tam fakt silná, pro spoustu lidí je to v podstatě švih. Můžeme si spolu i povídat, jen je to trochu jiná forma než klasická jízda venku.
Co pro vás znamenal historicky první titul mistra republiky v této disciplíně?
Pořád je to titul, pořád je to dres. Určitě jsem to nebral jako největší úspěch sezóny, ale cením si toho. Konkurence se při tom mistrovském závodě sešla slušná a určitě pro mě bude výzvou, porvat se o ten titul letos znovu.
Víte, kolik závodů zvládnete?
Ještě to řeším. Chtěl bych co nejvíc, ale budu taky trénovat v teple, tak uvidím, jak to půjde zařídit.
V rakouském týmu Felbermayr – Simplon Wels jste prodloužil kontrakt o další rok. Řešil jste i jiné nabídky?
Měl jsem rozjednané něco o třídu výš, v pro-kontinentálních týmech. Byl jsem k tomu fakt blízko, ale nakonec to bohužel nevyšlo. Nedá se nic dělat, v rakouském týmu jsem taky spokojen a máme dobrý program.
Co vás čeká v nejbližších dnech?
V prosinci jsem byl necelé dva týdny na Mallorce, teď mě čeká první sraz s týmem, soustředění na Kanárech, pak bych měl mít ještě jeden kemp a v únoru první závody. Program se teprve řeší.
Foto: Jan Brychta
Autor článku: Jan Krůta