Paracyklistika

Čeští cyklisté jdou na paralympiádě do boje. Kdo věří v medaili?

Čeští cyklisté jdou na paralympiádě do boje. Kdo věří v medaili?

Už ve středu vstoupí do bojů na paralympiádě v Paříži všichni čtyři čeští reprezentanti v silniční cyklistice. V časovkách svých kategorií jdou do akce handbikeři Patrik Jahoda (H1) a Kateřina Antošová (H3) a také tricyklisté Pavlína Vejvodová (T1) a Jindřich Mašín (T2).

Před startem jsme všechny čtyři české reprezentanty vyzpovídali a každý odpovídal na následující otázky:

1) Co pro vás vůbec znamená účast na paralympiádě?

2) Jaké ambice máte v Paříži?

3) Jak probíhala závěrečná příprava?

Zde jsou odpovědi českých reprezentantů:

Kateřina Antošová: Vrchol mé desetileté snahy

1) Je to vrchol celé mé desetileté snahy o zlepšení výsledků ve světové konkurenci. Ráda bych završila tuto etapu na nejprestižnější akci roku 2024.

2) Budu spokojena s časem který nebude řádově zaostávat za časy konkurence. Kolikáté místo z toho vyplyne, záleží na připravenosti mých soupeřek. Chci vyhrát alespoň ve své věkové kategorii. Za to se sice medaile neberou, ale já se připravovala stejně intenzivně jako na paralympiádu v Tokiu, kde jsem byla pátá na časovce a šestá v silničním závodě. Uvidíme, na co to bude stačit v Paříži. Je to sport, výsledky nejdou vykalkulovat z předchozích umístění.

3) Měla jsem soustředění v Jizerkách a mám nastoupáno hodně výškových metrů. Snažím se skloubit přípravu s prací na plný úvazek, což je docela náročné.

Patrik Jahoda: Chci medaili

1) Paralympiáda je pro mě celkem ambivalentní záležitost. Na jednu stranu je to nepopiratelně mediálně největší akce pro paralympijského sportovce a nelze ji brát jinak než jako absolutní vrchol. Nicméně po sportovní stránce tomu tak prostě není. Kvůli kvótám se nezúčastní všichni, kteří jsou v dané kategorii ve špičce, takže konkrétně v cyklistice bude startovní pole třeba poloviční oproti mistrovství světa, což mi přijde jako hrozná škoda. Takže určitě je úspěch na paralympiádě můj dlouhodobý sen a cíl, ale víc si užiju mistrovství světa v Curychu měsíc potom. 

2) Chci v Paříži získat medaili. Bude to obrovsky těžké, mám v kategorii tři závodníky, ke kterým se přibližuji jen těžko, hlavně díky jejich menšímu handicapu, ale udělal jsem maximum pro to, abych se jim vyrovnal. Momentálně jsem na své nejnižší váze, kterou jsem kdy v kariéře měl a zároveň jsem zvýšil svou sílu a watty, které jsem schopný jet. Vím, že jsem do přípravy dal vše. Uvidíme, na co to bude stačit. 

3) Celé léto jsem trénoval na úplném jihu Čech ve velmi kopcovitém terénu, což mi myslím velmi pomohlo. Jedna z hlavních “vlastností” mojí kategorie je, že já a moji soupeři máme extrémně slabé tricepsy. Pokud je má někdo lehce silnější, bývá to opravdový gamechanger, protože když jedete do kopce, můžete při šlápnutí i silněji tlačit do kliky. Prostě jedete místo čtverce kruh. Mě se jednoznačně povedlo tricepsy díky všudypřítomným kopcům posílit. Poslední tři týdny před závodem jsem byl v Livignu a pevně doufám, že mi v Paříži pomůže euforický efekt z hor. 

Pavlína Vejvodová: Větší šance vidím v časovce

1) Účasti na paralympiádě si cením. Je pro mě čest reprezentovat Českou republiku na takovéto akci. Do úrazu v roce 2018 jsem byla obyčejný zdravý člověk a nyní jsem invalidou, což není vůbec jednoduché, ale současná dřina se vyplácí.

2) Na paralympiádu jedu s cílem dostat ze sebe maximum a zajet co nejlepší výsledek. V hromadném závodě šanci moc nevidím, jsou spojené kategorie a já patřím do té s větším handicapem. Při časovce jsou šance vyrovnanější díky přepočtu. 

3) Závěrečná příprava byla náročná. Jezdila jsme před i za motorkou a trenér Luboš Jirka ze mě mačkal maximum. Najezdila jsem plno kilometrů v Krušných horách, potrénovala spurty. Snažili jsme se připravit na všechny situace, které mohou nastat. Tak doufám, že mi na startu všechny holky hned neujedou…

Jindřich Mašín: Malý je ten, kdo má malých cílů

1) Účast na paralympiádě pro mě není jen odměnou za vynaložené úsilí. I když dělám paracyklistiku především kvůli sobě, musím přiznat, že doufám, že zúčastnit se největší možné sportovní události ukáže okolí, že mnou vynaložené úsilí není marné.

2) Malý ten, kdo má malých cílů… Proto doufám ve zlato. Tenhle přístup je motivující, ale i trošku stresující. Můj trenér ale říká, že jednou z mých silných stránek je to, že dokážu zůstat klidný.

3) Závěrečná příprava je vlastně jen o tom využít všechny svoje síly na to, abych měl nejlepší formu právě v Paříži. V praxi to vypadalo tak, že v posledních dnech jsem jen trénoval, jedl a spal.

Všichni čtyři čeští reprezentanti mají na programu časovky svých kategorií ve středu 4. 9. Patrik Jahoda a Kateřina Antošová jedou silniční závody hned následující den, Pavlína Vejvodová a Jindřich Mašín v sobotu 7. 9.

Detailnější představení českých reprezentantů v para cyklistice najdete v článku, který jsme před paralympiádou zveřejnili v minulých dnech.

Foto: Jan Brychta, SCK Asteria Dubí, Facebook

Autor článku: Jan Krůta