Silnice

Michael Kukrle: Rád bych se ještě vrátil do nejvyšších pater cyklistiky, jedním z letošních cílů je i MČR ve Vožici

Michael Kukrle: Rád bych se ještě vrátil do nejvyšších pater cyklistiky, jedním z letošních cílů je i MČR ve Vožici

Po minulé sezoně si Michael Kukrle vybojoval vysněné angažmá v profipelotonu. Stal se členem pro-kontinentální stáje Gazprom-RusVelo, ale moc dlouho si radosti na největších světových závodech neužil. Ruskému týmu byla kvůli válce na Ukrajině odebrána licence a Kukrle po pár týdnech vyčkávání vsadil na jistotu. Vrátil se do své domovské stáje Elkov Kasper.

A návrat to byl ve velkém stylu. Vyhrál etapový závod Tour du Loir et Cher a na Circuit des Ardennes si na konto připsal vítěznou etapu. Doufá, že v nastoleném trendu bude pokračovat a dobré výsledky mu pomohou k návratu mezi absolutní elitu.

Jak jste se v Elkovu aklimatizoval? Moc dlouho jste pryč nebyl…

Vlastně jsem si odskočil na půl roku pryč, ale jinak se cítím, jako bych tu byl sedmý rok v kuse… Jsem v týmu služebně nejstarší. Všechno proběhlo v pohodě, vracel jsem se jako domů.

Sotva jste do staronového týmu naskočil, hned na prvních závodech ve Francii jste zazářil…

To mě moc potěšilo. Vyhrál jsem etapu na Ardénách a pak celkově etapák Tour du Loir et Cher. Vážím si toho. Oba to byly dvojkové závody s hodně dobrou konkurencí. Je skvělé i to, že jsme díky tomu jako tým získali důležité body.

Ale po těchto závodech jste měl poměrně dlouhou pauzu.

Byla skoro stejná jako v březnu, když jsme nevěděli, co bude s Gazpromem. Nebyly závody, ale ten měsíc se ještě dá zvládnout. Já osobně se snažím každý měsíc v tréninku opakovat nějaké věci, abych o ty schopnosti nepřicházel. Mám to tak vyzkoušené a vím, že měsíční pauza mě nějak zvlášť nerozhodí. Teď už se to naštěstí zase rozjelo. Měli jsme jednorázovku ve Slovinsku, teď etapák ve Francii, čeká nás Tour of Malopolska nebo Kolem Horního Rakouska. Závodů už je hodně.

Včetně blížícího se mistrovství republiky, kde obhajujete titul v silničním závodě.

Určitě je to jeden z cílů sezony. Pojede se na těžké trati, za což jsem rád, ale my jako tým to budeme mít tím pádem taky těžší na kontrolu. Početní převaha nemusí být až tolik znát. Ale výkonnost máme dobrou a pro tým je jediným cílem titul. Nebude to nic lehkého, protože třeba Mathias Vacek na tom bude určitě hodně dobře a musíme si na něj dát pozor. Ale i na další kluky.

Jaké si dáváte cíle v této sezoně?

Rád bych přidal ještě nějaký dobrý výsledek na mezinárodních závodech, ať už je to teď Rakousko, červencová Sibiu Tour nebo Sazka Tour u nás doma.

Cítíte to tak, že každý dobrý výsledek na kvalitním mezinárodním závodě vám může pomoci dostat se znovu do vyšších pater?

Tak to určitě je. Zatím mám dvě vítězství a obě jsou poměrně cenná. Je to ta nejlepší možnost, jak o sobě dát vědět, jak někoho zaujmout. Vím, že potřebuju ještě něco zajet. Některé týmy mě v povědomí pořád mají a záleží jen na mně.

Je vaším cílem se vrátit výš, když vám kvůli nepředvídatelným okolnostem nevyšlo angažmá v Gazprom-RusVelo?

Určitě ano. Je to hlavní motivace. Kdyby něco vyšlo, bylo by to super. Když jsem získal angažmá v Gazpromu, tak jsem věřil, že u profíků vydržím. Jenže se situace vyvinula úplně jinak. Nikdo to nečekal. Teď se o návrat do vyšších pater musím pokusit znovu. Je mi sedmadvacet, pořád jsem v dobrém cyklistickém věku. Když na to přijde, závodit můžu klidně do čtyřiceti.

Autor článku: Jan Krůta