Po Petru Kloučkovi se žezla nad českou cyklokrosovou reprezentací ujal Michal Bednář. Ví, že jej nečeká nic lehkého, ale odhodlání opět pozvednout český cyklokros k pravidelnému zisku medailí z mistrovství Evropy a mistrovství světa mu rozhodně nechybí. Ačkoliv je klatovskému rodákovi teprve pětatřicet, s kolem a hlavně s cyklokrosem toho již zažil hodně. S jakými cíli a přáními do nové role vstupuje? To byl důvod položit mi několik otázek. 

Pocházíš ze sportovní rodiny?  

„Už od mala jsem byl vychováván ke sportu, v úzkém věku jsem se nikdy nespecializoval na jeden sport. Dělal jsem hodně kolektivních sportů i sportů individuálních.“ 

Kdo tě přivedl k cyklistice? 

„Byli to rodiče, kdo mě přivedli ke sportu, ale přímo k cyklistice spíše kamarádi. I když táta dělával triatlon a to je také celkem blízké cyklistice.“ 

Jaké sporty jsi dělal předtím? 

„Dělal jsem jich poměrně hodně od fotbalu, basketbalu k plavání. Na škole atletiku, spíše vytrvalostní běhy. I hokej, ale ten opravdu hodně krátce.“ 

Kdy přišla na řadu cyklistika? Jezdil jsi závodně a s jakými výsledky? 

„Na kole jsem jezdil už od mala, většinou spíše takové výlety. Až na základní škole jsem začal i závodit na městských pohárech atd. Pak samozřejmě přišel můj první Král Šumavy, populární maraton a od té doby už jsem na kole zůstal.“ 

Co máš vystudováno? 

„Vystudovanou mám Fakultu tělesné výchovy a sportu v Praze, přímo obor trenérství. Samozřejmě během studia jsem získal i další certifikáty – Výživy a výživového poradenství a masérské osvědčení. I dál během své praxe se vzdělávám formou různých školení a certifikací, protože i cyklistika se stále vyvíjí a člověk nemůže zůstat pozadu.“ 

Kde jsi začal trénovat? 

„První trenérské kroky jsem udělal v Táboře pod vedením Standy Bambuly. Začínal jsem s tréninkem dětí a postupně jsem se dostal až k tréninku elitních kategorií. V Táboře jsem začal jezdit jako junior, protože se mi líbila jejich kombinace všech disciplín. A když se vedení rozhodlo angažovat nového trenéra a já v tu dobu studoval fakultu, tak přišla nabídka a já jsem jí přijal.“ 

Poslední roky jsi dělal reprezentačního asistenta. Za Petra Dlaska a také Petra Kloučka. Co ti to dalo do tvé další trenérské práce? 

„Oba Petrové jsou velcí profesionálové a já jsem rád, že jsem se mohl učit právě od nich. Každý vedl reprezentaci po svém a svým stylem a stejně to chci dělat i já. S Petrem Dlaskem jsme velcí kamarádi a jsem rád, že ho mám ve svém realizačním týmu i nadále.“ 

Chceš v jejich práci pokračovat výhradně, či se změnami či zcela jinak? 

„Možná už jsem na tuto otázku odpověděl v předchozí otázce. Určitě reprezentaci povedu po svém, jak já uznám za vhodné, co je pro reprezentaci a závodníky nejlepší. Ale určitě jsem se hodně věcí od kluků naučil a v některých bych rád pokračoval.“ 

Jakou váhu kladeš na stravování a další moderní metody, třeba biochemii? 

„Životospráva, regenerace, mentální a další metody pro dosažení nejvyšší výkonnosti jsou dnes velmi důležitě. Stejně tak je důležitá správná kombinace a vyvážení těchto metod v přípravě. Ovšem o to by se měli starat především trenéři v oddílech a týmech. Našim úkolem v reprezentaci je, aby byly závody dobře zajištěny po logistické stránce, aby byli vybráni závodníci s tou nejvyšší výkonností a aby byla v týmu dobrá nálada a atmosféra, která je základem dobrých výsledků.“ 

Český cyklokros patřil dlouhá leta ke světové špičce. Nyní má spíše jen jednotlivce. Proč si myslíš, že tomu tak je? 

„To je těžká otázka na kterou kdyby člověk znal odpověď, tak s tím určitě začne něco dělat. Je pravdou, že dnes je to hodně o individualitách a jednotlivcích. Kluby už dnes nejsou pro závodníky takovým lákadlem a většina závodníků si řeší přípravu individuálně sama. A to si nemyslím, že je úplně šťastné. Hodně chybí společné tréninky, především v terénu je to strašně důležité abyste viděli jak jste na tom a na čem ještě pracovat.“ 

Měli jsme a stále máme poměrně dobrou mládež, ale přechod mezi dospělé již tak dobrý není. Co udělat, aby se to zlepšilo? 

„Ano, žáků a kadetů máme poměrně dost a i dobrých. Bohužel v juniorech už je to spíše o jednotlivcích a ne o systému a ti nadějní kadeti a kadetky se začnou ztrácet. Je to především o tvrdší práci a o včasné volbě, že právě cyklokros pro ně bude disciplína, které se chtějí věnovat naplno například s kombinací silnice. Je to také o dlouhodobé práci, dobré výsledky nepřijdou ze dne na den a hlavně ti závodníci, co chtějí v cyklokrosu uspět, musí si své hodiny v terénu prostě odtrénovat. To se obejít nedá.“ 

Hodně krosařů utíká k jiným disciplínám. Jak tomu zamezit? Ve světe kombinují ty nejlepší cyklokros a silnici, je to ta nejlepší cesta? 

„Těch pravých ryzích cyklokrosařů už moc není ani ve světě, ono vlastně ani týmů. Je to určitý trend a za mě je správný krok kombinace cyklokrosu se silnici či horskými koly. Můžeme to vidět všude ve světě. Samozřejmě je strašně důležité pak dobře naplánovat cyklokrosovou sezonu, především co se týče periodizace.“ 

Na co se v nastávající sezoně a do dalších let chceš hlavně zaměřit? 

„Určitě chceme být především úspěšní na ME a MS, z těchto vrcholů chceme pravidelně vozit medaile. Hlavně záleží na závodnících, jak se dokáží ve svých týmech dobře připravit. Budeme chtít v reprezentaci vytvořit takové prostředí, aby závodníci měli to nejlepší zabezpečení a zároveň vytvořit vysokou prestiž reprezentace, aby každý závodník si své místo musel tvrdě vybojovat.“ 

„A závěrem bych chtěl poděkovat všem kluků, kteří se rozhodli jít do toho se mnou. Máme opravdu zkušený a silný staff a o závodníky bude profesionálně postaráno. Bez mechaniků a dalšího podpůrného staffu by to opravdu nešlo. Za to jsem moc rád, že mám kolem sebe lidi, na které se mohu spolehnout.“ 

Autor článku: Jakub Edr

Související

Recommended