Ze silnice skočil rovnou do krosu. O víkendu vyhrál Adam Ťoupalík celkově Český pohár ŠKODA CUP na silnici, ve středu ve státní svátek už stanul na startu úvodního závodu domácího pohárového seriálu v cyklokrosu Toi Toi Cupu. A nevedl si vůbec špatně, skončil třetí.

„Silniční sezona mi letos skončila trochu dřív, tak jsme se s trenérem dohodli, že skočím rovnou do krosu. Chtěl bych naplno trénovat do konce října, dál se uvidí,“ říká cyklista královéhradecké stáje Elkov Kasper.

Adame, jak velkou radost vám udělalo celkové prvenství ve ŠKODA CUPU?

Velikou, vůbec jsem ho nečekal. Myslel jsem, že už jsem ze hry, ale po závodě v Ostravě jsem se dozvěděl, že se tam počítá i náš závod Visegradské 4, který jsem vyhrál. Takže jsme od nás z týmu byli v pořadí s Michaelem Borošem a počítali jsme si, kolikátý kdo z nás musí skončit. Ale moc jsme nevěřili, že by si to Honza Kašpar z ATT Investments nechal vzít.

Ale nakonec jste slavil vy…

No, všechno se hezky protočilo. V kritériu měl být naším lídrem Bory, protože mu tyhle závody sedí víc, ale nakonec jsem byl vpředu já a role lídra připadla mně. Povedlo se mi vyhrát, Honzovi ten závod moc nevyšel a dopadlo to i na celkové prvenství. Takže to bylo drama do poslední chvíle. Ale jsem za to moc rád, je to úspěch všech lidí z týmu a vizitka celé sezony.

Jaká byla z vašeho pohledu?

Určitě ne špatná. Ale na jaře a o prázdninách, kdy jsem měl mít vrcholné závody, mě zbrzdila nemoc a chvilku trvalo, než jsem se do toho zase dostal. Takže to bylo trochu jako na houpačce. Nehodnotím tu sezonu jako špatnou, ale čekal jsem o malinko víc.

Kromě Škoda Cupu jste vyhrál i dva závody Visegradské 4, na mistrovství republiky jste bral v silničním závodě bronz. Co vám udělalo největší radost?

Každý dobrý výsledek je povzbuzením. V červenci mívám hodně dobrou formu a potvrdil jsem to na Visegradské 4. Mistrák se mi jel taky hodně dobře. Přede mnou skončili dva týmoví kolegové, takže to beru jako vítězství. Bylo krásné závodit prakticky doma, před mojí rodinou, na silnicích, kde odmala trénuju.

Pro váš tým Elkov Kasper jsou vítězství doma prakticky povinná, ale znovu jste se neztratili ani na mezinárodní scéně. Je to povzbuzení do další práce?

My to takhle venku potvrzujeme už poslední čtyři sezony, kdy neustále patříme ke špičce v Europe Tour. Sbíráme hodně úspěchů během celé sezony, někomu z nás se to vždycky sejde.

V čem je největší síla vaší stáje?

Máme skvěle poskládaný tým. Když skončil Lojza Kaňkovský, neměli jsme sprintera. Přišel Dan Babor jako výborná náhrada a dokázal ho zastoupit. Možná nemáme úplně klasického vrchaře, který by dokázal zajet dlouhé a opravdu těžké kopce, ale zase je tu daleko víc univerzálů, protože dokážeme sbírat úspěchy skoro na všech typech závodů. A hlavně jsme super parta. Týmové pojetí je jedním z klíčových faktorů našich úspěchů.

Předpokládám, že každý z vás by se v kariéře chtěl posunout ještě výš a zamířit do nějakého týmu vyšší divize. Co vy a sezona 2023?

Příští rok zůstávám v Elkov Kasper, jsme domluveni. Nějaké kontakty s velkými týmy proběhly, ale nikdo mi nebyl schopen dát smlouvu na stůl. Nechtěl jsem riskovat, zůstávám v Hradci. Každý by to chtěl zkusit výš a jezdit závody, na které se s Elkovem nedostaneme. Ale chce to mít ještě lepší sezonu a být v hledáčků větších týmů. Je to hlavně o výsledcích a někdy i o štěstí.

V týmu Elkov Kasper působí i váš bratr Jakub. Jaké to je mít bráchu vedle sebe?

Teď jsme spolu v Elkovu druhým rokem a zatím všechno funguje dobře. Vídáme se denně, trénujeme spolu a na nervy si zatím nelezeme 😊. Fandíme si navzájem, teď jsem bráchovi držel palce na mistrovství světa v Austrálii, kde mi celý tým udělal radost. Jeli krásně a jsem rád, že to, co potvrzovali v juniorech, potvrzují i v kategorii U23. Ti kluci jsou budoucnost naší cyklistiky.

Hned ve středu jste ze silnice skočil do cyklokrosu a na Holích Vrších jste skončil třetí. Je hodně těžké ten rychlý přestup do jiné disciplíny zvládnout?

Dá se to. Sezona na silnici byla letos o trošku kratší, kvůli nemoci jsem měl navíc nějaké drobné pauzy, tak jsme s trenérem dohodli, že do krosu skočíme rovnou a budu závodit do konce října.

A dál?

Uvidíme, jak se budu cítit. Zatím počítám jen se závody tady u nás a možná pojedu něco na Slovensku. Na cyklokrosovém kole trénuju teprve týden, tak doufám, že se budu postupně zlepšovat. Moc rád bych se nominoval na Světový pohár v Táboře, ale musím mít jistotu, že jsem tam schopen v souboji se světovou špičkou něcp předvést. Nechci to jen objet a říct si: zazávodil jsem si doma…

Zvládnete celou krosovou sezonu?

To ne. Od půlky ledna jsem neměl volno ani týden v kuse. Potřebuju si trochu odpočinout. V listopadu si chci dát týden dva bez kola a nabrat síly. Pak už asi s týmem pojedeme najíždět kilometry do Španělska a zkusím to nějak skloubit i s krosovými závody. Mně osobně ta kombinace silnice-cyklokros vyhovuje a dost mi dává. Odmala jsem byl zvyklý celou zimu závodit a těžím z toho pro silnici.

Foto: Jan Brychta

Autor článku: Jan Krůta

Související

Recommended