Více než sto dopravních odborníků, akademiků, lékařů, architektů, právníků, sportovců, umělců, podnikatelů a dalších významných osobností žádá v otevřeném dopise zachování pravidla bezpečného předjíždění cyklistů. Stejně se k celé záležitosti staví i Český svaz cyklistiky. Nevidí žádný důvod pro ukvapenou změnu bez řádného hodnocení dopadů již po několika měsících, byl by to krok zpět. Podle signatářů je pravidlo v civilizovaném světě normální a také u nás začíná kultivovat vztahy mezi cyklisty a motoristy. Vzájemná ohleduplnost se díky němu zvýšila.

Současně startuje petice. Online se mohou připojit lidé, kterým není bezpečnost a ohleduplnost na silnicích lhostejná (https://www.petice.com/bezpecnepredjizdeni).

Motoristé mají od 1. ledna letošního roku dodržovat bezpečný odstup při předjíždění cyklisty minimálně 1,5 metru, resp. 1 metru v místech s rychlostí omezenou do 30 km/h. Obdobná úprava platí například v Německu (mimo zastavěná území vzdálenost dokonce 2 metry), Francii, Španělsku, Portugalsku, Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Belgii nebo Austrálii.

Ministr dopravy Martin Kupka navrhuje zrušení odstupu při nižších rychlostech, což by vedlo k faktické nevymahatelnosti celého pravidla. Hrozí i úplné zrušení pravidla.

Zachování pravidla v meziresortním připomínkovém řízení podpořily Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Hlavní město Praha, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti a Úřad vlády České republiky.

Na kole pravidelně jezdí 82 % Čechů ve věku 18 až 65 let. Ministerstvo dopravy eviduje více než 6 000 000 platných řidičských průkazů. Na skoro 60 000 kilometrů silnic v České republice připadá pouhých 3 500 kilometrů cyklostezek; většinou se jedná o společné stezky pro chodce a cyklisty.

Šířkové poměry komunikací i povinné výhybny stanoví technické normy: ČSN 736101, ČSN 736110, ČSN 736109 a ČSN 736108. Minimální šířka vozovky s nízkým provozem je 5,5 metru, běžně však 6,5 metru a více. Zcela výjimečně lze navrhnout i obousměrnou vozovku o šířce 3,5 metru. Výhybny musejí být každých 80 až 100 metrů.

Autor Ivan Krejsa, 7. 10. 2014, Mallorca, Španělsko, volně k použití

Proč potřebujeme pravidlo 1,5 metru

Soudní znalec se specializací na silniční nehody Ivan Krejsa vysvětluje: „Zrušení definice minimální vzdálenosti při předjíždění je nebezpečné. Odstup je třeba dodržet také při nízkých rychlostech, protože i tyto rychlosti bývají pro cyklisty velmi zraňující. Cyklista přirozeně nikdy nejede přímo, ale s výchylkami vlevo i vpravo, dále se může také vyhýbat výmolu, kanálu, kaluži vody, při ohlédnutí dozadu vždy vybočí anebo ho může vychýlit i poryv větru. Bohužel se někteří řidiči až u soudu dozví, že pokud by dodrželi odstup 1,5 metru, tak by nehodě zabránili, což je ale pozdě zejména pro cyklistu, ale také pro řidiče. Smyslem pravidla je nehodám s cyklisty předcházet a vést řidiče k ohleduplnosti k cyklistům, tak jako v mnohých západních zemích, kde uvedené pravidlo platí. Například ve Španělsku dokonce mají i dopravní značku s údajem 1,5 metru.“

Zdroj: Zpráva Evropské komise, https://transport.ec.europa.eu/

Dopravní expert Vratislav Filler přibližuje výsledky aktuální analýzy nehod cyklistů z Laboratoře udržitelného urbanismu: „Srážky, které jsou důsledkem nevhodného předjíždění, tvoří nejméně 10 % srážek cyklisty a jiného vozidla, souviset s ním však může až kolem 30 % všech srážek. Cyklisté zaviní méně než polovinu srážek s jinými účastníky provozu, cca 40 %. Vzhledem k naprosté převaze dopadu těžkých následků srážek s motorovými vozidly na cyklisty jsou cyklisté jednoznačnými oběťmi. Z předběžné analýzy vyplývá, že po zavedení pravidla 1,5 metru se počet srážek při předjíždění mírně snížil. Dopady pravidla lze již po několika měsících hodnotit spíše pozitivně.“

Autor Tomáš Cach, volně k použití

Řešme skutečné problémy

Dopravní urbanista se specializací na cyklodopravu Tomáš Cach uvádí: „Žádná dopravní katastrofa se nekoná. Stačí nepředjíždět, když v protisměru zrovna něco jede, nebo před nepřehlednou zatáčkou či horizontem, kam nevidíme. Nově můžeme přejet i plnou čáru. Krátké zpomalení nemá negativní dopad na celkovou plynulost provozu a reálnou cestovní rychlost. Na křižovatkách a v kolonách se načekáme mnohem více. Buďme rádi za to, že někdo dobrovolně jede jinak než autem, protože i díky tomu se nám za volantem lépe jezdí a parkuje.“

Advokát a pedagog František Korbel radí: „Ukvapené zvraty v zákonech narušují kontinuitu a stabilitu právního řádu a poškozují důvěru občanů v právní stát. Dejme pravidlu šanci, aby mohlo v praxi ukázat svá pozitiva. Zákon lze dodržet i na úzkých komunikacích. Klíčová je vzájemná ohleduplnost. Stejně úzké silnice existují i v zahraničí a pravidlo bez problémů funguje. Například v uličkách jižních přímořských městeček se sotva vejde malé auto a lidé chápou, že se tam musejí všichni vejít.“

Podnikatel v oblasti elektrických koloběžek Petr Novotný navrhuje: „Mikromobilita je téma budoucnosti a možným řešením dopravy v ucpaných městech. Elektrických koloběžek na komunikacích přibývá. V České republice bohužel stále chybí jejich jednoznačná právní úprava. Není tak jasné, jaké technické podmínky musejí elektrokoloběžky splňovat, aby na nich lidé mohli legálně jezdit. To je zásadní například z důvodu pojištění. Ministerstvo dopravy o problému ví, ale bohužel ho neřeší.“

Předseda expertní rady Platformy VIZE 0 Roman Budský volá po komplexním řešení: „Dlouhodobě zastávám názor, že stávající zákon o silničním provozu již od samého počátku měl k dokonalosti dost daleko. Je nejvyšší čas provést jeho komplexní novelizaci. V novelizovaném zákoně je třeba reagovat na novodobé trendy v kontextu s chováním některých skupin účastníků silničního provozu s ohledem na ochranu života, zdraví a majetku. Je nutné s dostatečným předstihem reagovat na nově se rodící trendy, jako je například masové využívání jízdních kol, koloběžek a jejich elektrifikovaných verzí. To ostatně již dělají například na Slovensku, v Německu či Rakousku. Vyšší ochranu si zaslouží i tzv. zranitelní účastníci silničního provozu – chodci, cyklisté a motocyklisté. Své zkušenosti s tím mají například ve Velké Británii.“

Zdroj: CyclingUK.org/HighwayCode

Chraňme zranitelné účastníky provozu

Chirurg Pavel Pafko apeluje: „Jako lékař jsem mnoho let ošetřoval dopravní úrazy, tedy i úrazy cyklistů. Pokud si způsobili úraz sami, šlo většinou o lehčí poranění. Pokud to byl úraz při střetu s motorovým vozidlem, byly to nejčastěji úrazy těžké. Pravidlo 1,5 metru zachraňuje životy.“

Ředitel Centra Paraple David Lukeš přidává další úhel pohledu: „Silnice a lesní cesty nejsou jenom pro auta, ale také pro zranitelné účastníky provozu: chodce, bezmotorová vozidla a jezdce na zvířatech. Do této skupiny patří také lidé s dětskými kočárky nebo ti, kteří ke svému pohybu potřebují mechanický či elektrický vozík. Nejrozšířenější sportovní aktivitou mezi lidmi s hendikepem je cyklistika. Často se používá handbike či lehokolo, kde je jízda při absenci cyklostezek mimo silnici i za stávajícího stavu velmi nebezpečná. Nedokáži si představit, že bychom se zase vrátili o krok zpátky. Patří skutečně takový postup do moderní doby?“

Astrofyzik a popularizátor vědy v oblasti astronomie Jiří Grygar hodnotí: „Pravidlo bezpečného předjíždění je v civilizovaném světě normální. Platí téměř v celé západní Evropě, kde nepanuje anarchie, ale individuální odpovědnost a respekt k ostatním lidem. Není žádný důvod pro to, abychom se obraceli na Východ. Byl by to velký krok zpět.“

Pozitivní dopady pravidla

Bývalý profesionální cyklista, vítěz řady etap na Giro dʼItalia, Tour de France a Vuelta a España Ján Svorada oceňuje přínos pravidla: „Všichni jsme lidé a většina z nás střídá role chodců, cyklistů a motoristů. Díky novému pravidlu se motoristé snaží být mnohem ohleduplnější a za to bychom jim měli velmi poděkovat. Vzájemné vztahy se začínají kultivovat.“

Prezident Českého svazu cyklistiky Petr Marek říká: „Představte si, že na kole jede vaše vlastní dítě, někdo vám blízký nebo vy sami. Určitě ho nechcete ohrozit a zbytečně riskovat, že zničíte život jemu i sobě. Všichni jsme lidé a chceme v pořádku dojet domů, ať už jsme jeli do práce, za sportem nebo jen tak na výlet. Lidé si už určitě všimli, že se situace na silnicích zlepšila a řidiči si nás cyklistů více všímají a všichni se snažíme vzájemně respektovat.“

Kardiochirurg Jan Pirk doplňuje: „Podle mé zkušenosti coby cyklisty se většina motoristů chová k cyklistům mnohem ohleduplněji než před zavedením tohoto pravidla. Až na výjimky při předjíždění nejenže dávají znamení o změně směru jízdy, ale dodržují podstatně větší odstup od cyklisty než dříve. A o to jde. Nikdo neřeší, jestli byl odstup přesně 150 nebo 130 centimetrů.“

Ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta přidává svoje zkušenosti: „Zavedení pravidla a s ním probíhající informace pro řidiče pro mne jako cyklistu zvýšily pocit bezpečnosti na silnici a zdá se mi, že řidiči se minimálně více snaží být při předjíždění ohleduplní. Zrušení pravidla tak de facto řekne, že ohleduplnost je zbytečná a cyklista na veřejné komunikace nepatří. S ohledem na naši ekologickou situaci je to myšlenka patřící do minulého či předminulého století.“

Architekt, herec a spisovatel David Vávra uzavírá: „Jako cyklista i řidič plně podporuji 1,5 metru odstupu kola od automobilu, neboť doufám, že se již pomalu učíme toleranci a vzájemnému respektování.“

Pravidlo má podporu napříč celou společností

Otevřený dopis podepsali také dopravní psycholog, expert a soudní znalec v oblasti lidského faktoru v dopravě Matúš Šucha, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky Helena Illnerová, běžkyně na lyžích a olympijská vítězka Kateřina Neumannová, hrudní chirurg a transplantolog Robert Lischke, paralympijský vítěz a mistr světa v cyklistice Jiří Ježek, předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart, právník a vysokoškolský pedagog Petr Bezouška, předseda výboru České endokrinologické společnosti Michal Kršek, novinář, spisovatel a extrémní sportovec Daniel Polman, youtuber Karel „Kovy“ Kovář a řada dalších významných osobností.

Související odkazy:

• návrh Ministerstva dopravy, aktuálně ve stavu projednávání připomínek a dopracovávání návrhu zákona na základě výsledků připomínkového řízení (https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSCGFL5VG1)
• aktuální analýza nehod cyklistů z Laboratoře udržitelného urbanismu (https://auto-mat.cz/29543/aktualni-analyza-nehod-cyklistu)

jménem všech signatářů otevřeného dopisu – viz níže

Pavel Pafko, lékař

Tomáš Cach, dopravní urbanista

Tomáš Kindl, právník

Otevřený dopis ministrovi dopravy: zachovejte pravidlo 1,5 metru

Vážený pane ministře,

žádáme Vás, abyste ze svého aktuálního návrhu změny zákona o silničním provozu, který řeší reformu bodového systému, vypustil „přílepek“ týkající se pravidla bezpečného předjíždění cyklisty, aby bylo možné ho podrobit komplexní odborné debatě, po které sám voláte.

Současná česká úprava předjíždění cyklisty je obdobou úprav platných například v Německu, Francii, Španělsku, Portugalsku, Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Belgii nebo Austrálii. Není žádný důvod pro experimentování s jinou, v zahraničí nevyzkoušenou úpravou, a to i z důvodu zachování jednoduchosti, srozumitelnosti a co největší harmonizace pravidel silničního provozu především s vyspělými státy západní Evropy.

Cílem návrhu zákona je podle Ministerstva dopravy zvýšit bezpečnost silničního provozu. Návrh změny předjíždění cyklistů však naopak snižuje bezpečnost nejzranitelnějších účastníků silničního provozu.

Důvodem změny předjíždění cyklistů je podle Ministerstva dopravy řešení údajného problému příliš úzkých komunikací. Navrhovaná změna se však týká nikoli pouze úzkých komunikací, ale všech komunikací.

Podle Ministerstva dopravy při rychlosti do 30 km/h nemá platit de facto vůbec žádný odstup – minimální vzdálenost. To je nebezpečné a nepřijatelné. I při nízké rychlosti je podle soudních znalců třeba při předjíždění cyklisty dodržet vzdálenost alespoň 1 metru tak, jak je to v současném zákonu. Je to obdobné, jako kdyby v obytné nebo pěší zóně v obci byl pouze požadavek, že řidič má jet přiměřenou rychlostí, bez zákonem stanovené konkrétní hodnoty nejvyšší dovolené rychlosti 20 km/h; bylo by pouze na uvážení řidiče, zda za dostatečně nízkou bezpečnou rychlost v pěší zóně považuje například 49 km/h.

Předložený návrh navíc znamená, že celé pravidlo bude absolutně nevymahatelné. Jednoduché kritérium nejvyšší dovolené rychlosti v určitém místě (dané dopravní značkou) se totiž mění na aktuální rychlost vozidla. Policie ČR je nyní schopna pokutovat pouze za očividné a extrémní nedodržení stanovené vzdálenosti, nebude ale schopna současně se vzdáleností posuzovat aktuální rychlost vozidla. Právě v kombinaci se zrušením minimálního odstupu 1 metru pak bude nebezpečné předjíždění bez jakéhokoli odstupu i ve vyšších rychlostech zcela nepostižitelné. Proto všechny státy, kde obdobný zákon platí, neberou v potaz aktuální rychlost vozidla, ale nejvyšší dovolenou rychlost v daném místě.

Návrh není odůvodněn žádnými daty ani hodnocením dopadů stávající úpravy, která je účinná teprve od 1. 1. 2022. Srážky s příčinou nevhodného předjíždění tvoří nejméně 10 % srážek cyklisty a jiného vozidla, souviset s ním však může kolem 30 % všech srážek. Cyklisté zaviní méně než polovinu srážek s jinými účastníky provozu (cca 40 %). Vzhledem k naprosté převaze dopadu těžkých následků srážek s motorovými vozidly na cyklisty jsou cyklisté jednoznačnými oběťmi. Sražení cyklisty zezadu je cca 2,5krát častěji smrtelné než jiné typy srážek. Po zavedení pravidla 1,5 metru se počet srážek při předjíždění mírně snížil. Zákon zvýšil vzájemnou ohleduplnost a kultivuje vztahy mezi účastníky silničního provozu. Dopady pravidla lze již po několika měsících hodnotit pozitivně. 

Bezpečnost cyklistiky je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících podíl cyklistické dopravy. Vyšší podíl cyklistické dopravy je cílem Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy a Politiky ochrany klimatu. Opatření v dopravě, která zajišťují ochranu zdraví a životního prostředí, lze považovat za naplnění práv přiznaných Listinou základních práv a svobod; v takovém případě se uplatňuje požadavek nesnižování úrovně přiznané ochrany. Pravidlo bezpečného předjíždění cyklisty lze chápat i jako jedno z mitigačních opatření. Stát by neměl přijímat úpravu (rušit existující podporu), která jde přímo proti vymezeným klimatickým cílům. Omezení pravidla proto může být i soudně napadnutelné.

Tvrzení o tom, že úprava „může vyvolat nepříznivé dopravní situace, kdy se za cyklistou vytvoří kolona pomalu jedoucích vozidel“, není ničím podložené a konkrétní. Případné zpomalení vozidla za cyklistou po dobu vteřin či desítek vteřin nemá negativní dopad na celkovou plynulost provozu a reálnou cestovní rychlost a je zcela přiměřeným opatřením, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti účastníků silničního provozu. Bezpečnost nejzranitelnějších účastníků silničního provozu musí mít přednost před plynulostí provozu.

Řešení úzkých komunikací je celá řada, přičemž záleží na konkrétním místě. V úzkých místech je často stanovena nejvyšší dovolená rychlost do 30 km/h, tudíž podle stávajícího zákona se nevyžaduje odstup 1,5 metru, ale pouze 1 metr. Na frekventovaných místech je možné vyznačit cyklistický pruh; pokud cyklista a motorové vozidlo jednoduše jedou ve svých pruzích, nejedná se o předjíždění, tudíž se odstup nevyžaduje. Úzké komunikace včetně lesních cest podle norem musejí být vybaveny výhybnami každých několik desítek nebo nejvýše stovek metrů; netrvá dlouho, než do výhybny cyklista dojede. Cyklista může skoro kdekoli zastavit a nechat se objet; v případě objíždění stojícího cyklisty se stanovená vzdálenost neuplatní. Cyklista navíc může zajet ke kraji vozovky, aniž by úplně zastavil, ale kýváním paže ukáže, že je na předjetí připraven; pak je předjíždění při zvýšené opatrnosti bez stanovené vzdálenosti také možné – obdoba dání přednosti v křižovatce (v případě pochybností lze tuto variantu výslovně zakotvit v zákoně).

Lze namítat, že neohleduplný cyklista pojede pomalu prostředkem úzké komunikace a neuhne. Takového cyklistu motorista ale stejně nepředjede. Většině cyklistů není příjemné motoristy příliš dlouho zdržovat, chovají se ohleduplně a vzájemně si s motoristou vyhoví. Právě proto se v praxi žádné problémy neobjevily ani v České republice, ani v dalších státech, kde obdobná úprava platí. I v těchto státech existují stejně úzké komunikace jako v České republice.

Ukvapené zvraty v zákonech narušují kontinuitu a stabilitu právního řádu a poškozují důvěru občanů v právní stát. Ministerstvo dopravy by mělo zvážit přípravu komplexní novely věnující se zranitelným účastníkům silničního provozu (chodcům, cyklistům a zejména dětem, starším osobám a tělesně postiženým osobám). Tristní je například zcela chybějící úprava technických podmínek elektrokol a elektrokoloběžek, pro kterou není jasné, jaká vozidla se smějí pohybovat po pozemních komunikacích.

Pokud se objeví návrhy upravit pravidlo bezpečného předjíždění cyklisty jiným způsobem, je zásadní, aby taková změna nenaváděla ke zhoršenému chování motoristů vůči cyklistům a aby nedošlo ke zhoršení vymahatelnosti pravidla, zejména omezením možností přestupek prokázat. Obdobně jako v jiných státech lze například za určitých podmínek uvažovat o legalizaci jízdy dvou cyklistů vedle sebe, například za účelem ochrany dítěte mladšího 10 let, kde je vhodné, aby ho od ostatního provozu chránil vedle něj jedoucí dospělý, nebo v početnější skupině cyklistů, která tak může mít poloviční délku, a její předjetí je tak bezpečnější a plynulejší.

Děkujeme, s pozdravem

JUDr. Michal Bernard, Ph.D., advokát

Ing. arch. Kateřina Bezděkovská, architektka

JUDr. Petr Bezouška, Ph.D., právník a vysokoškolský pedagog

Bc. Roman Budský, BA (Hons), MBA, předseda expertní rady Platformy VIZE 0

Mgr. MgA. Ivo Bystřičan, filmový dokumentarista

Ing. arch. Tomáš Cach, dopravní urbanista se specializací na cyklodopravu

Mgr. Jan Čižinský, starosta městské části Praha 7

Mgr. Helena Čížková, advokátka

Simona Davídková, DiS., majitelka nejčtenějšího webu o silniční cyklistice RoadCycling.cz, mezinárodní cyklistická rozhodčí

Mgr. Jakub Ditrich, podnikatel v oblasti elektrokol

Petr Dolínek, bývalý poslanec, ČSSD

Vítězslav Dostál, cestovatel, který jako první Čech objel svět na kole

Mgr. Jiří Dužár, podnikatel

Mgr. Hana Ebertová, ultramaratonkyně, držitelka světového rekordu na 24 h

Martin Exner, poslanec a starosta obce Nová Ves, STAN

Martin Fendrych, novinář a spisovatel

Ing. Vratislav Filler, Ph.D., dopravní expert

JUDr. Ing. Jan Fišer, advokát

RNDr. Jiří Grygar, CSc., astrofyzik a popularizátor vědy v oblasti astronomie

doc. Mgr. Jan Hanuš, Ph.D., fyzik a vysokoškolský pedagog

Petr Holeček, senátor a bývalý starosta města Kralupy nad Vltavou

prap. Jakub Holuša, atlet, běžec a trenér

MUDr. Jana Horázná, lékařka

JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D., senátor, advokát a vysokoškolský pedagog, STAN

Ing. arch. Petr Hýl, architekt

Ing. Lucie Charvátová, MBA, česká reprezentantka v biatlonu

Renata Chmelová, senátorka

prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky

prom. fyz. Igor Jermolajev, CSc., podnikatel

Mgr. Jiří Jeřábek, environmentalista

Jiří Ježek, paralympijský vítěz a mistr světa v cyklistice

Ing. Jana Milec Jiřincová, metodička v Dopravním podniku hlavního města Prahy

Ing. Michal Jun, manažer

Mgr. Tomáš Jungwirth, M.A., projektový koordinátor a analytik

Ing. arch. Tereza Kafková, architektka

MUDr. Pavel Kasík, lékař

JUDr. Tomáš Kindl, právník

Ing. Anna Kohoutová, ekoložka

Ing. Martin Kolovratník, poslanec, ANO 2011

Mgr. Martin Kontra, novinář a hudebník

Mgr. František Korbel, Ph.D., advokát a pedagog

Ing. Ladislav Kos, senátor, Hnutí pro Prahu 11

Karel Kovář, youtuber Kovy

Ing. Jan Kovařík, vedoucí odboru dopravy Městské části Praha 7

Stanislav Kozubek, podnikatel a bývalý profesionální cyklista

PhDr. Jan Králík, publicista a spisovatel

MUDr. Kryštof Krása, kardiolog

Ing. Ivan Krejsa, soudní znalec se specializací na silniční nehody

prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA., předseda výboru České endokrinologické společnosti

MgA. Štěpán Kubišta, ředitel Jatek78

Mgr. Barbora Kvasnicová, bezpečnostní konzultantka

Mgr. Marek Lahoda, geograf, zastupitel městské části Brno-Královo Pole a místopředseda Komise dopravní Rady města Brna, Piráti

prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti a Veloklubu lékařů českých

prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., hrudní chirurg a transplantolog

Mgr. David Lukeš, ředitel Centra Paraple

Ing. Tomáš Macura, MBA, primátor statutárního města Ostravy, ANO 2011

Ing. Petr Marek, prezident Českého svazu cyklistiky

Ing. Jaroslav Martinek, jednatel spolku Partnerství pro městskou mobilitu

Ing. Hana Matoušová, zastupitelka Městské části Praha 8, Strana zelených

Mgr. Roman Meliška, konzultant, zakladatel Urban Laab a spoluautor podcastu Urban Caast

Mgr. Jiří Motýl, Ph.D., šéfredaktor online magazínu Městem na kole, neuropsycholog a výzkumný pracovník

Ing. Daniel Mourek, zástupce České republiky v Evropské cyklistické federaci

Mgr. Petr Nádvorník, manažer

Mgr. Kateřina Neumannová, běžkyně na lyžích, olympijská vítězka

Mgr. Přemysl Novák, manažer projektu LʼEtape Czech Republic by Tour de France

Mgr. Jan Novota, trenér, závodník a organizátor

Pavel Novotný, DiS., starosta městské části Praha-Řeporyje, ODS

Ing. Petr Novotný, podnikatel v oblasti elektrických koloběžek

Mgr. František Paďour, bývalý profesionální cyklista 

prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., lékař

prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., kardiochirurg

Ing. Pavel Polák, bývalý předseda Komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu

Ing. arch. Zuzana Poláková, urbanistka a expertka v oblasti aktivní mobility

Ing. Daniel Polman, novinář, spisovatel a extrémní sportovec

Mgr. Lukáš Princ, spoluvlastník Ski a BikeCentrum Radotín

Ing. Kateřina Rusá, amatérská cyklistka, světová rekordmanka v počtu ujetých kilometrů

prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D., vedoucí lékař oddělení klinické dietologie Fakultní nemocnice Plzeň

Ing. Petr Samek, výkonný ředitel globální platformy Rouvy

Mgr. Jan Slanina, právník a zastupitel Městské části Praha 4

MUDr. Lucie Slezáková, dermatoložka

Michal Stark, starosta obce Jeneč a paralympijský cyklista

Štěpán Stránský, fotograf, grafik a ultrabikepacker

Ing. arch. Aleš Stuchlík, vedoucí Útvaru městského architekta, Jihlava

Ján Svorada, bývalý profesionální cyklista, vítěz řady etap na Giro dʼItalia, Tour de France a Vuelta a España

Bc. Adam Šimek, programátor globální aplikace Strava

Mgr. Michal Šindelář, výzkumník bezpečnosti silničního provozu

Mgr. Adéla Šípová, advokátka a senátorka

Martin Šnobr, student architektury se zájmem o udržitelnou dopravu, urbanismus a životní prostředí

Mgr. Martin Šotola, výkonný ředitel spolku AutoMat

doc. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., dopravní psycholog, expert a soudní znalec v oblasti lidského faktoru v dopravě

Ing. Jaroslav Tomášek, MBA., výkonný ředitel EMEA

Ing. Magda Tomášková, obchodní manažerka

Daniel Turek, profesionální cyklista

Ing. Petra Urbanová, Ph.D., výzkumnice v oblasti metod datování

prof. JUDr. Helena Válková, CSc., poslankyně, ANO 2011

akad. arch. David Vávra, architekt, herec a spisovatel

Mgr. Jaroslav Větrovský, senátor a starosta města Mladá Vožice

Václav Vlk Volráb, předseda České Mountainbikové Asociace

JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M., odborný asistent na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a poradce na Nejvyšším správním soudu

prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie

Ing. Jaroslav Vymazal, bývalý poslanec a starosta Jihlavy, ODS

Josef Zimovčák, manažer, živnostník, několikanásobný mistr světa v jízdě na vysokém kole

Ing. Radka Žáková, cykloprůvodkyně, cyklonovinářka a plzeňská cyklokoordinátorka

Autor článku: Admin

Související

Recommended