Zdeněk Štybar se znovu vrátil k cyklokrosu. Sotva mu skončila silniční sezona, která vyvrcholila startem na mistrovství světa v Austrálii, absolvoval premiérový světový šampionát v gravel, kde skončil osmý. A týden na to už stál na Slovensku na startu dvou cyklokrosových závodů, z nichž jeden vyhrál a v dalším byl druhý.

„Potřeboval jsem nějaké závody, abych se do toho zase trochu dostal,“ vysvětluje Štybar, který ještě ve středu pojede závod v belgickém Aardoie a v neděli bude stát na startu Světového poháru v Táboře. „Určitě to bude zajímavé a sám jsem zvědav, jak to půjde,“ uvedl Štybar, jehož hodně láká i mistrovství světa v Táboře 2024.

Zdeňku, kolik toho v cyklokrosu ještě letos chcete odjet?

Po Táboře si dám pauzu a začnu zase trénovat směrem k silnici. A počítám s tím, že bych pak jel ještě nějaké závody během Vánoc a na začátku příštího roku. Když bude forma, lákalo by mě i mistrovství světa v Hoogerheide, na které mám dobré vzpomínky (v roce 2014 tam vyhrál svůj poslední titul – pozn. aut.).

Příští rok měníte tým a budete oblékat dres australské stáje BikeExchange – Jayco. Jsou vašim cyklokrosovým aktivitám nakloněni?

Zatím jsme měli jen první dvoudenní mítink, ale určitě v tom nevidí problém. Jsou k tomu otevřeni. Letos jsem si chtěl trochu protáhnout sezonu, protože silničních závodů jsem neměl tolik. A když chci jet svěťák v Táboře, potřeboval jsem nějaké starty na rozjetí. Tak jsem jel i mistrovství světa v gravel, které jsem si užil. Je to něco mezi silnicí, biky a cyklokrosem, od každého trochu. Určitě to nebyl můj poslední gravel závod.

Podpoří vás nový tým i ve startu na mistrovství světa v Táboře 2024?

Pro mě je to obrovská motivace a v týmu to vědí. Chci se na Tábor co nejlíp připravit, jet i víc krosových závodů. Určitě to půjde vhodně nastavit. Ale teď mám před sebou Světový pohár, pak začnu plánovat dál. V prosinci máme ve Španělsku první společné soustředění, tam už se budeme detailně bavit i o programu.

Co od vás nový tým čeká?

Počítají se mnou hlavně na klasiky a chtějí, abych předával zkušenosti mladým závodníkům. To je pro mě taky skvělá výzva. Jen doufám, že zůstanu zdravý, absolvuju kompletní přípravy a v sezoně se týmu odvděčím za šanci, kterou mi dali, nějakými výsledky.

Po této sezoně opouštíte belgický tým Quick Step, kde jste strávil neuvěřitelných 12 let. Stihl jste nějakou rozlučku?

Žádnou jsem neměl. Po mistrovství světa jsem jel ještě dvě klasiky, řekli jsme si ahoj, podali si ruce s klukama i lidmi z personálu. Nic velkého. Na Münsterlandu jsem jel v týmu s úřadujícím mistrem Evropy Fabiem Jakobsenem, Binche se mnou jel zase Remco Evenepoel jako úřadující mistr světa. Bylo fajn, že to na konec takhle hezky vyšlo. 

Nechtěl jste v Quick Stepu kariéru už dokončit?

Já bych samozřejmě chtěl, ale nedostal jsem smlouvu. Bylo by hezké být celý život v jednom týmu, ale nedá se nic dělat. Skončila jedna kapitola a začne další. Jsem za ty roky v Quick Stepu moc rád. Mrzelo mě, že nedostanu smlouvu, ale zase to nebylo takové, že bych brečel někde v koutě. Je to čistý byznys.

Bylo hodně těžké něco sehnat, když jste neměl sezonu úplně podle představ?

Jednoduché to zrovna nebylo, manažer ale předvedl skvělou práci. I pro něj to byla výzva. Někdy kolem Tour de France mi oznámil, že v Quick Stepu novou smlouvu nedostanu. Tak jsme začali jednat. Problém byl v tom, že vloni jsem měl operaci srdce, a i letos jsem byl hodně nemocný. Onemocněl jsem na Paříž-Nice, pak jsem měl Covid. Ztratil jsem část sezony, od Roubaix do Kolem Polska jsem nezávodil. Bylo těžké se do toho zase dostávat, výsledky nebyly nic moc. Proto jsem moc rád, že se podařilo vyjednat přestup do BikeExchange – Jayco.

Co jste s novým týmem stihli probrat na úvodním mítinku?

Šlo spíš o takové ty prvotní informace, prohlídky, řešení materiálu, soustředění. Ani tam nebyli úplně všichni, takže jsem všechny ještě nepoznal. Ale mám z toho všeho zatím skvělý dojem a už se těším na první společné soustředění.

Autor článku: Jan Krůta

Související

Recommended