V sobotu se ještě ve svých šestnácti letech stala Sabina Košárková v Santiago de Chile vicemistryní světa v mladé disciplíně pumptrack, které se věnuje teprve prvním rokem! O den později vstoupila mezi sedmnáctileté, v pondělí odpoledne už byla doma ve Studénce a mohla se kochat s nejcennější medailí kariéry.

Věkem je ještě juniorka, v pumptracku však jely všechny ženy pohromadě, takže její úspěch je o to cennější. Stříbro vybojovala v konkurenci 30 nejlepších žen z celého světa, které si účast na MS vyjely v kvalifikaci. Na startu byla jedinou českou reprezentantkou, mezi muži se nekvalifikoval nikdo.

Jak velkou radost vám medaile udělala?

Obrovskou. Dařilo se mi od začátku. Vyhrála jsem kvalifikaci, takže jsem na sobotu dostala číslo 1. Zvítězila jsem i v osmifinále, kde jsem zajela nejlepší čas celého víkendu. Pořád jsem postupovala a prošla až do finále, kam se kvalifikovaly dvě nejlepší. Další dvě holky jely malé finále o bronz. A v tom finále jsem o kousíček prohrála se Švýcarkou, byly to jen setiny.

Co se vám v první chvíli honilo hlavou?

Možná tak pět vteřin jsem byla trochu zklamaná, ale to hned odeznělo. Uvědomila jsem si, že mám jako první Češka medaili z mistrovství světa v pumptracku. A dostala jsem skvělý dárek k narozkám. Ale ke zlatu chyběl kousek, to je pravda. Chtěli jsme to oba vyhrát s mým kolegou z týmu Sunn, Francouzem Clertem. On už získal titul vloni. Ale v semifinále spadl, zranil se a už nešel ani do malého finále. Měl aspoň radost z mého stříbra.

Jak jste se vůbec do francouzského týmu v šestnácti letech dostala?

Vloni jsem na bikrosových závodech porazila holku, co byla šestá na olympiádě. Oni si mě tam všimli, dali mi nabídku a letos už jezdím za ně.

BMX je vaší prioritou?

Určitě, pumptrack je jen takový bonus. Ani mě moc nebaví na něj trénovat, protože člověk musí pořád pumpovat a není tam chvilka na oddych. Letos jsem jela jen tři závody. Kromě toho ještě jezdím dowhnill za slovenský Kellys Factory Team. Sjezd mě hodně baví, je to taková relaxace. Letos jsem startovala na mistrovství Evropy, kde jsem si při pádu zlomila malíček, ale dokázala jsem vstát, hecla jsem se, dala pár pěkných skoků v místech, kde ostatní tolik neriskovaly, a bylo z toho osmé místo.

Jaké máte plány do budoucna?

Hlavně ty v BMX. Bikros jezdím už šestým rokem. Letos jsem byla prvním rokem juniorka a skončila jsem třetí na mistrovství světa. Příští rok ještě můžu startovat v juniorské kategorii. Ráda bych jela všechny svěťáky a většinu Evropského poháru. Chtěla bych zkusit i nějaký Světový pohár ve sjezdu a pojedu dvě kvalifikace v pumptracku, abych se dostala na šampionát. Hodně mě lákají tři mistrovství světa ve třech disciplínách. Bude to těžké, ale chci to zkusit.

Čím se spolehlivě odreagujete od kola?

Moc toho nestíhám, protože ještě studuji na střední škole v Ostravě ekonomii v podnikání se zaměřením na sportovní management. Ale když mám chvilku, ráda si zahraju na klavír. Skládám i svoje písničky. Ale spíš jen pro sebe, jen jednu jsem pustila ven někdy v deváté třídě.

Autor článku: Jan Krůta

Související

Doporučené