[ Silniční cyklistika ]

Silniční cyklistika se řadí mezi individuální sporty a těší se velké oblibě mezi profesionály i amatéry. Nadšení pro silniční cyklistiku začalo na konci 12. století a od té doby se stále vyvíjí. Některé velké závody přitahují desítky milionů diváků a díky televizním přenosům je mohou fanoušci sledovat po celém světě. Právě z těchto přenosů je navíc patrné, že byť je nazývána individuálním sportem, o úspěchu jednotlivce mnohdy rozhoduje spolupráce celého týmu. Svou náročností se pak ne nadarmo nazývá královnou cyklistiky. 

První oficiálně zaznamenaný závod se datuje na 31. května 1868 v Parc de Saint-Cloud v Paříži a jeho vítězem se stal Brit James Moore. Velké oblíbenosti se hned ze začátku začaly těšit také závody mezi městy. První z nich se konal 7. listopadu 1869 na 123 kilometrové trase Paříž – Rouen. Záměrem pořadatelů bylo propagovat cyklistiku a ukázat, že se na kole dají překonat značné vzdálenosti. V roce 1903 se pak závodníci poprvé postavili na start legendární Tour de France. 

Silniční cyklistika je také součástí programu olympijských her od svého počátku, roku 1896.

Bohaté je historie silniční cyklistiky také v České republice. První závod se jel už 15. srpna roku 1869 v Brně, kde se silniční cyklistika dodnes těší velkému zájmu a tradici. 

Čeští závodníci, ať už ti amatérští nebo profesionální, už mnohokrát dokázali, že se umí prosadit i mezi světovou špičkou. Česká republika má v posledních letech pravidelně zastoupení na závodech GrandTour a juniorská reprezentace obsazuje stupně vítězů v rámci závodů světového poháru. 

Z pohledu organizace disciplíny se v současné době řadí týmy do několika kategorií. Tou nejvyšší jsou týmy se statusem WorldTour, které se mohou automaticky účastnit největších soutěží silniční cyklistiky. Následují ProContinental týmy, následně týmy kategorie Continental, a nakonec národní týmy. V silniční cyklistice existují také následující typy soutěží: 

Silniční závod

Silniční závod je nejčastějším typem závodu. Všichni zúčastnění jezdci startují společně v jeden čas, skupině se pak říká peloton, nebo také slangově „balík“. Závody mají různé vzdálenosti dle věku závodníků, případně úrovně soutěže. Například mistrovství světa UCI pro muže elite může měřit až 260 kilometrů. Silniční závody pak mají několik možných podob. Konkrétně jednodenní, které se mohou jet na okruhu nebo z jednoho místa do druhého (například Paříž-Roubaix). Jednodenním závodem jsou také závody v rámci mistrovství světa a olympijských her. Další formou pak jsou etapové závody, kdy závodníci každý den absolvují etapu či více etap a časy z nich se sčítají do celkových výsledků. Vítězem etapového závodu je závodník s nejnižším součtem časů ze všech etap. Takovými závody jsou například Tour de France, Giro d’Italia či Vuelta a Espana.

Individuální časovka 

Individuální časovka, nebo také časovka jednotlivců či závod proti chronometru je závod, při kterém jezdci startují individuálně v pravidelných intervalech. Těmi jsou z pravidla jedna nebo dvě minuty. Vzdálenost se opět liší v závislosti na věku závodníků. Pro představu individuální časovka v rámci mistrovství světa a OH pro muže elite měří 40-50 kilometrů. Závodníci časovku zpravidla absolvují na časovkářských speciálech, které umožňují aerodynamický posed na kole. Vítězem je jezdec, který zdolá vytyčenou trasu v nejrychlejším čase. Individuální časovka je také součástí olympijského programu. 

Týmová časovka

Princip týmové časovky je stejný jako pro individuální časovku, závod se však jezdí v týmu od 2 do 10 jezdců. Časový interval mezi startujícími je pak zpravidla větší než v případě časovky jednotlivců a trasy týmových časovek jsou delší. Vítězným týmem je ten, který v nejkratším čase a v odpovídajícím složení (závod musí pospolu dokončit předem určený počet závodníků) zdolá vytyčenou trasu Od roku 2019 se začala v rámci mistrovství světa v silniční cyklistice jezdit také smíšená časovka národních týmů. Jedná se v podstatě o štafetu týmů tří žen a tří mužů. Týmy musí být složené ze závodníků kategorií elite a U23, výsledný čas je součtem času týmu žen a mužů poté, co druhá či druhý jezdec z trojice protne cílovou čáru. Týmy žen i mužů absolvují stejnou trasu. 

Kritérium 

Kritérium začíná stejně jako silniční závod startem celé skupiny závodníků ve stejný čas. Trasou kritéria je okruh, který většinou není delší než 2000 metrů. Počet okruhů je vypsán před závodem a liší se v závislosti na věkové kategorii závodníků. Kritérium může být vypsáno jako hladký závod, kdy je vítězem jezdec, který jako první protne cílovou čáru posledního okruhu. Častěji se pak jede jako bodovací závod, kdy v předem stanovených okruzích závodníci sbírají různý počet bodů. Vítězem je závodník s nejvyšším počtem získaných bodů. Závod svým charakterem vyhovuje především sprinterům.